< Návrat zpět do knihovny opto.cz

Čeněk Strouhal: Mechanika (1901)

Desky knihy

titulní strana~~~Předmluva~~~Obsah

• Postavení a úkol fyziky mezi vědami přírodními
• Metody bádání fyzikálního

• I. O prostoru
  • Měření úhlová
  • Měření délky
  • Měření plochy
• II. O času
  • § 39 Úvahy předběžné
  • § 40 Vzájemná velikost a odlehlost slunce, oběžnic a stálic
  • § 41 Základní pojmy a definice astronomické
  • § 42 Čas hvězdný
  • § 43 Čas slunečný pravý
  • § 44 Rozdíl mezi časem hvězdným a časem slunečním pravým
  • § 45 Čas sluneční střední
  • § 46 Rozdíl slunečního času středního a pravého; rovice časojevná
  • § 47 Vliv rovnice časojevné na rozdělení dne
  • § 48 Hodiny sluneční
  • § 49 Čas pásmový
  • § 50 Dekadické rozdělování času
  • § 51 Oprava a chod hodin
  • § 52 Akustické a grafické označování sekundy
  • § 53 Ladička chronoskopem
  • § 54 Rok siderický, tropický a anomalistický
  • § 55 Obáháná země na dráze eliptické a čtvero ročních počasí
• III. O hmotě
  • § 56. Vlastnosti hmoty
  • § 57. Měřitelnost hmoty
  • § 58. Definice kilogramu
  • § 59. Realizace kilogramu
  • § 60. Nové prototypy
  • § 61. Násobky a díly gramu; označení
  • § 62. Závaží; uspořádání, materiál
  • § 63. Litr a krychlový decimetr; poměr
  • § 64. Specifická hmota a hustota
  • § 65. Vliv tlaku a teploty
  • § 66. Hustota plynů a par
  • § 67. Specifický objem
  • § 68. Tělesa stejnorodá a různorodá
  • § 69. Tělesa izotropní a anizotropní
  • § 70, Teorie atomická
  • § 71, Gram-atom a gram-molekula
  • § 72, Rozvoj teorie atomické
• IV. Absolutní soustava měr
  • § 73. Výklad úvodní
  • § 74. Jednotky základní a odvozené
  • § 75. Označení jednotek základních
  • § 76. Rozměr jednotek odvozených
  • § 77. Význam rozměrových výrazů
  • § 78. Označení rozměrů jednotek odvozených
  • § 79. Jednotky praktické
• V. Rychlost a urychlení
  • § 80. Pohyb relativní a absolutní
  • § 81. Pohyb hmotného bodu
  Pohyb bodu přímočarý
  • § 82. Diagram pohybu
  • § 83. Pohyb rovnoměrný; pojem rychlosti
  • § 84. Pohyb nerovnoměrný; rychlost průměrná a okamžitá
  • § 85. Pohyb rovnoměrně urychlený; pojem urychlení
  • § 86. Pohyb nerovnoměrně urychlený; urychlení průměrné a okamžité
  • § 87. Úplný diagram pohybu
  • § 88. Rozměr rychlosti a urychlení
  • § 89. Širší význam pojmů rychlosti a urychlení
  Pohyb bodu křivočarý
  • § 90. Shládání ohybů přímočarých v rovině
  • § 91. Rozkládání pohybu v rovině ve dva pohyby přímočaré
  • § 92. Skládání rychlostí
  • § 93. Vznik pohybu křivočarého
  • § 94. Urychlení tangentiální a normalní
  • § 95. Rychlost úhlová
  • § 96. Urychlení úhlové
  • § 97. Rozměr rychlosti úhlové a urychlení úhlové
  Pohyb tělesa
  • § 98. Translace a rotace
• VI. Síla, práce, energie
  • § 99. Pojem síly
  • § 100. Účinek síly statický
  • § 101. Jenotka síly statická
  • § 102. Účinek síly dynamický
  • § 103. Setrvačnost
  • § 104. Stanovení síly na základě účinku dynamického
  • § 105. Jednotka síly dynamická
  • § 106. Poměr obou jednotek sil, starší statické a nové dynamické
  • § 107. Znázorňování síly
  • § 108. Moment síly
  • § 109. Práce
  • § 110. Jednotka práce
  • § 111. Starší jednotka práce a její poměr k novější
  • § 112. Intenzita pracovní
  • § 113. Jednotka intenzity pracovní
  • § 114. Starší jednotka intenzity pracovní a její poměr k novější
  • § 115. Práce síly a živá síla
  • § 116. Popud síly a hybnost hmoty
  • § 117. Energie
  • § 118. Princip zachování energie
• VII. Rovnomocnost soustav sil jednotlivých a podvojných
  • Geometrie sil a dvojic
    • § 119. Úkol všeobecný
  • Síly v bodě
    • § 120. Síly dvě, trojúhelník (rovnoběžník) sil
    • § 121. Rovnováha tří sil v témže bodě působících
    • § 122. Důkaz experimentální
    • § 123. Rozkládání síly ve dvě složky
    • § 124. Síly v počtu libovolném; mnohoúhelník sil
    • § 125. Věta o momentech
  • Síly v přímce
    • § 126. Síly dvě; přímkový útvar neproměnný
    • § 127. Síly v počtu libovolném
  • Síly v rovině
    • § 128. Dvě síly různoběžné v rovině
    • § 129. Dvě síly rovnobšžné v rovině
    • § 130. Střed rovnoběžných sil
    • § 131. Střed rovnoběžných sil a věta momentová
    • § 132. Rovnováha tří rovnoběžných sil
    • § 133. Důkaz experimentální
    • § 134. Rozkládání síly ve dvě složky rovnoběžné
    • § 135. Dvojice sil
    • § 136. Rovnomocnost dvojic
    • § 137. Geometrické znázornění dvojice
    • § 138. Skládání dvojic o osách rovnoběžných
    • § 139. Skládání dvojic o osách různoběžných
    • § 140. Rovnoběžní pošinutí síly jest kompensováno dvojicí
    • § 141. Síly v rovině v počtu libovolním
  • Síly v prostoru
    • § 142. Skládání sil různoběžných
    • § 143. Skládání sil rovnoběžných
    • § 144. Rovnomocnost sil; výsledky závěrečné
• VIII. Tíže zemská
  • § 145. Úkazy základní
  • § 146. Střed hmotný
  • § 147. Stanovení těžiště počtem
  • § 148. Stanovení těžiště konstrukcí
  • § 149. Rovnováha tuhého tělesa těžkého
  • § 150. Níra stálosti polohy
  • § 151. Empirické stanovení těžiště
• IX. Jednoduché stroje
  • § 152. Úvahy všeobecné
  • § 153. Princip virtuálních posivů
  • § 154. Páka
  • § 155. Kladka pevná a volná
  • § 156. Kladkostroj
  • § 157. Kolo na hřídeli
  • § 158. Nakloněná rovina
  • § 159. Klín
  • § 160. Šroub
  • § 161. Kombinace jednoduchých strojů
  • § 162. Úvahy závěrečné
• X. Váhy a vážení
  • § 163. Úvahy základní
  • § 164. Citlivost vážení
  • § 165. Doba kyvu vah
  • § 166. Rozbor rovnice o citlivosti vah a doba kyvu
  • § 167. Zařízení vahadla
  • § 168. Úprava vah
  • § 169. Metoda pozorovací
  • § 170. Zkouška vah
  • § 171. Jak se stanoví citlivost vah
  • § 172. Příklady citlivosti vah
  • § 173. Metoda vážení
  • § 174. Jak se zkoumá správnost vah
  • § 175. Jak lze vážit správně na vahách nesprávných
  • § 176. Kdy není nerovnoramennost vah na závadu
  • § 177. Účinek vzduchu při vážení absolutním i relativním
  • § 178. Kontrola závaží
  • § 179. Jak lze pozorováním číselně stanovit konstanty vah
• XI. Tíže všeobecná
  • Gravitační pole
    • § 180. Rozvoj historický
    • § 181. Základní výraz zákona gravitačního
    • § 182. Intenzita pole gravitačního
    • § 183. Gravitační polr homogrnní kulové vrstvy
    • § 184. Gravitační pole koule z homogenních kulových vrstev složené
    • § 185. Průměrná hustota Země
    • § 186. Gravitační jednotka hmoty
    • § 187. Gravitační jednotka času
    • § 188. Hustota jednotlivých vrstev zemských
    • § 189. Gravitační pole uvnitř Země
    • § 190. Řešní numerické a grafické
    • § 191. Gravitační pole vně Země
    • § 192. Gravitační pole v malé výšce nad povrchem země
    • § 193. Gravitační pole koule homogenní
    • § 194. Gravitační pole Slunce
    • § 195. Gravitační pole Měsíce
  • Příliv a odliv
    • § 196. Různosti gravitačního pole Slunce a Měsíce na povrchu zemském
    • § 197. Příliv a odliv
    • § 198. Podrobnosti o rovnici přístavní
  • Stanovení konstanty gravitační čili průměrné hustoty naší Země
    • § 199. Seovnání polí gravitačních
    • § 200. Měření na základě odchylky svislice
    • § 201. Měření z přibývání intenzity gravitační do hloubky
    • § 202. Měření vážením na jemných vahách pákových
    • § 203. Měření vážením na jemných vážkách točivých
    • § 204. Výsledek závěrečný
  • XII. Pád volný a pošikmé rovině
    • § 205. Úvod
    • § 206. Pád volný
    • § 207. Pád po šikmé rovině
    • § 208. Zákon o rychlostech
    • § 209. Zákon o tětivách
    • § 210. Padostroje
    • § 211. Padostroj Galileův
    • § 212. Padostroj Atwoodův
    • § 213. Úprava padostroje Atwoodova
    • § 214. Přístroj Poggendorffův
  • XIII. Pohyb vrhem způsobený
    • § 215. Roztřídění úkolů
    • § 216. Vrh svislý dolů
    • § 217. Vrh svislý vzhůru
    • § 218. Vrh šikmý
    • § 219. Konstrukce vrcholů
    • § 220. Elipsa vrcholů
    • § 221. Dálka vrhu
    • § 222. Paroabola dráhy
    • § 223. Parabola ochranná
    • § 224. Vli vzduchu
  • XIV. Pohyb středoběžný
    • § 225. Vznik pohybu středoběžného
    • § 226. Pohyb kruhový
    • § 227. Zjevy reakční při pohybu dtředoběžném
    • § 228. Příklady početní
    • § 229. Příklady pokusné
    • § 230. Příklady z přírody
    • § 231. Sploštění Země
    • § 232. Šířka geocentrická a geografická
    • § 233. Umenšení tíže na rovníku
    • § 234. Umenšení tíže v různých šířkách
    • § 235. Důsledky
    • § 236. Sploštění jiných oběžnic
    • § 237. Umenšení tíže na rovníku jinývh oběžnic
  • XV. Zákony oběhu těles nebeských kolem Slunce
    • § 238. Úvod historický
    • § 239. První zákon Keplerův
    • § 240. Druhý zákon Keplerův
    • § 241. Třetí zákon Keplerův
    • § 242. Spojení zákonů Keplerových
  • XVI. Energie pohybu rotačního
    • § 243. Analogie translace a rotace
    • § 244. Moment setrvačnosti
    • § 245. Poloměr setrvačnosti
    • § 246. Moment setrvačnosti pro osu položenou středem hmotným
    • § 247. Moment setrvačnosti pro osy libobolné
    • § 248. Elipsoid setrvačnosti
    • § 249. Elipsoid centrální
    • § 250. Příklady o momenteh setrvačnosti
    • § 251. Osa volná
    • § 252. Setrvačníky Schmidtovy
    • § 253. Výklad
    • § 254. Pravidlo ruky pravé
    • § 255. Aparat Fesselův
    • § 256. Precese a nutace
    • § 257. Nutoskop Zengerův
    • § 258. Přístroj Bohenbergerův
    • § 259. Napodobení pohybu dvojhvězd
  • XVII. Pohyb periodický vůbec, harmonický a kyvadlový zvlášť
    • § 260. Pohyb periodický
    • § 261. Pohyb harmonický
    • § 262. Příklady pohybu harmonického
    • § 263. Rozbor pohybu harmonického
    • § 264. Grafické znázornění pohybu harmonického
    • § 265. Pohyb kyvadlový
    • § 266. Kyvadlo matematické
    • § 267. Poh\b kyvadla matematického při velmi malé amplitudě
    • § 268. Pohyb kyvadla matematického při libovolné amplitudě
    • § 269. Řešení matematické
    • § 270. Redukce doby kyvu na amplitudu neonečně malou
    • § 271. Kyvadlo fyzické
    • § 272. Redukovaná délka kyvadla fyzického stanovená pokusem
    • § 273. Redukovaná délka kyvadla fyzického stanovená počtem
    • § 274. Body sdružené
    • § 275. Minimální doba kyvu
    • § 276. Sdružené kruhy
    • § 277. Početní příklady
    • § 278. Kyvadlo převratné
    • § 279. Účinek urychlení
    • § 280. Měření intenzity tíže kyvadlem
    • § 281. Délka kyvadla sekundového
    • § 282. Chod hodin v různých šířkách geografických
    • § 283. Kyvadlo přístrojem geognostickým
    • § 284. Kyvadlo jako indikátor rotace zemské
    • § 285. Kyvadlo diferenciální
    • § 286. Metronom
    • § 287. Empirické stanovení momentu setrvačnosti
    • § 288. Kyvadlo regulátorem hodin
    • § 289. Kyvadlo sferické
    • § 290. Pohyb kyvadla v prostředí odporujícím
  • XVIII. Úkazy rovnováhy a pohybu kapalin
    • § 291. Význačné vlastnosti kapalin
    • § 292. Všestranné šíření tlaku v kapalinách
    • § 293. Hydraulický lis
    • § 294. Tlak hydrostatický
    • § 295. Tlak na vodorovné dno
    • § 296. Tlak na stěny
    • § 297. Spojené nádoby
    • § 298. Tlak v kapalině
    • § 299. Zákon Archimedův
    • § 300. Experimenty o zákonu Archimedově
    • § 301. Matematické formulace
    • § 302. Plování tělesa
    • § 303. Poloha tělesa plovoucího
  • Redukce vážení na prostor vzduchoprázdný
    • § 304. Odvození rovnice
    • § 305. Tabulka početní
    • § 306. Redukce při vážení relativním
  • Stanovení hmoty specifické
    • § 307. Výklad všeobecný
  • Tělesa tuhá
    • § 308. Vážení ve vzduchu a měření objemu
    • § 309. Vážení ve vzduchu a ve vodě
    • § 310. Vážení ve vzduchu a v pyknometru
    • § 311. Metoda suspensační
    • § 312. Araeometr Nicholsonův
  • Kapaliny
    • § 313. Měření objemu a vážení ve vzduchu
    • § 314. Určení pyknometrem
    • § 315. Určení tělískem ponorným
    • § 316. Vážky Mohrovy
    • § 317. Araeometry
  • Pohyb kapalin
    • § 318. Energie proudění
    • § 319. Výtok kapaliny malým otvorem ve vodorovném tenkém dně nádoby
    • § 320. Časový průběh výtoku
    • § 321. Výtok otvorem v postranní tenké stěně nádoby
    • § 322. Pokusy
    • § 323. Příčiny neshody mezi pozorováním a počtem
    • § 324. Dráha paprsku vytryskujícího
    • § 325. Proudění kapalin v trubicích
    • § 326. Reakce výtoku kapalin
    • § 327. Využitkování energie vodní
  • XIX. Úkazy rovnováhy a pohybu plynů
    • § 328.Význačné vlastnosti plynů
  • Tlak vzduch
    • § 329. Pokus Torricelliho
  • Pohyb kapalin
    • § 331. Normální tlakoměr Regnaultův
    • § 332. Tlakoměr Fortinův
    • § 333. Tlakoměr násokový
    • § 334. Tlakoměr Gay-Lussacův
    • § 335. Normální tlakoměr dvouramenný
    • § 336. Barometr variační
    • § 337. Přesnost odčítání a přesnost výsledku
    • § 338. Redukce odečtení barometrického na normální teplotu
    • § 339. Redukce odečtení tlakoměrného na normální intenzitu tíže zemské
    • § 340. Tlak vzduchu v míře absolutní
    • § 341. Aneroidy
    • § 342. Hypsotermometr
    • § 343. Barografy
    • § 344. Variace tlaku vzduchu
    • § 345. Normální tlak atmosferický
  • Rozpínavost plynů
    • § 346. Přehled úkolů
    • § 347. Zákon Boyle-Mariottův
    • § 348. Zkouška experimentální
    • § 349. Zákon Gay-Lussacův
    • § 350. Spojený zákon
    • § 351. Specifická hmota vzduchu
    • § 552. Stanovení rozdílů výškových na základě barometrickém (hypsometrie)
    • § 353. Redukce tlaku barometrického na hladinu moře
    • § 354. Výsledky orientační. Grafické znázornění
    • § 355. Zkouška zákona Boyle-Mariottova
    • § 356. Stereometr
  • Vývěvy
    • § 357. Úvod historický
    • § 358. Vývěva příruční
    • § 359. Postup zřeďování
    • § 360. Příklady početní
    • § 361. Manometry
    • § 362. Vývěvy dvojčinné
    • § 363. Vývěva Deleuilova
    • § 364. Vývěva Staudingerova
    • § 365. Pokusy vývěvou
    • § 366. Vývěvy vodní
    • § 367. Vývěvy rtuťové
    • § 368. Vývěvy zhušťovací
    • § 369. Postup zhušťovací
    • § 370. Manometry při zhušťování
    • § 371. Pokusy vývěvami zhušťovacími
  • Pohyby plynů
    • § 372. Výtok plynu malým otvorem nádoby
    • § 373. Metoda Bunsenova, Kterak lze stanovit hutnost plynů
    • § 374. Další analogie proudění plynů a kapalin
    • § 375. Proudy vzduchové v atmosféře
  • XX. Úkazy působením sil molekulových
    • § 376. Síly molekulové
  • Tělesa tuhá
    • § 377. Úkazy pružnosti
    • § 378. Pružnost v tahu nebo tlaku
    • § 379. Změny objemové
    • § 380. Pružnost v ohnutí
    • § 381. Pružnost v kroucení
    • § 382. Číselné hodnoty
    • § 383. Doptužování
    • § 384. Úkazy soudržnosti
    • § 385. Přilnavost
    • § 386. Ráz těles
    • § 387. Přímý ráz koulí nepružných
    • § 388. Přímý ráz koulí pružných
    • § 389. Zákon o živých silách
    • § 390. Ráz koule na pevnou stěnu
    • § 391. Kyvadlo balistické
    • § 392. Tření vláčné
    • § 393. Rovnováha na šikmé rovině vzhledem ke tření vlačnému
    • § 394. Pád tělesa po šikmé rovině vzhledem ke tření vlačnému
    • § 395. Tření valné
    • § 396. Pád tělesa po šikmé rovině se valících
  • Kapaliny
    • § 397. Pružnost kapalin
    • § 398. Soudržnost a přilnavost u kapalin
    • § 399. Tlak povrchový při vodorovném povrchu kapaliny
    • § 400. Napjetí povrchové při vodorovném povrchu kapaliny
    • § 401. Tlak povrchový při povrchu kapaliny zakřiveném
    • § 402. Šíření se kapaliny na povrchu kapaliny jiné
    • § 403. Úhel krajní
    • § 404. Elevace a deprese v trubičkách kapilárních
    • § 405. Elevace a deprese u rovnoběžných desek
    • § 406. Určení povrchového napětí vážením kapek
    • § 407. Zjevy podmíněné kapilaritou
    • § 408. Kapilární konstanty
    • § 409. Příklady číselné
    • § 410. Vnitřní tření kapalin
    • § 411. Difuze a osmóza
    • § 412. Difuze kapalin
    • § 413. Osmóza
    • § 414. Dialýza
  • Plyny
    • § 415. Vnitřní tření plynů
    • § 416. Difuze plynů
    • § 417. Osmóza plynů
    • § 418. Absorpce plynů

Sborník Jednoty českých matematiků v Praze

chlup.net